3.4 Vyhodnocení výsledků
Výsledky z obou metod se dále hodnotí stejným způsobem. Ze zjištěných objemů anebo pokryvnosti složek jednotlivých druhů se vypočítá relativní objem (%v) každé složky. Z tohoto objemu (%v) a procentuální frekvence (%f) každé složky (% f = 100 f/ ∑f) (Holišová et al. 1984) se vypočítá
Index významnosti (I), který zhodnocuje jak často a v jakém množství je složka konzumovaná (Obrtel a Holišová 1974)
I = % f + % v) /2,).
Další index, podle kterého se hodnotí pestrost potravy je diverzita ( H´) počítána indexem
H’ = -åpi . ln pi,
kde åpi = 1; pi je % kvantitativního zastoupení (v) potravní složky v celku (100 %) (Shannon a Weaver 1949).
Index vyrovnanosti potravy se počítá podle formule
J’ = H’/Hmax
kde H’ je diverzita; H max = logS; S = počet zjištěných potravních složek (Sheldon 1969).
Podobnost kvantitativního zastoupení potravních složek je vyjádřena indexem podobnosti (similarity index SI)
SI =åYi
kde Yi je menší hodnota objemu (%v) příslušné složky společné pro dva porovnávané soubory vzorků (Anthony a Smith 1974).
Vzájemná podobnost botanického složení potravy jednotlivých druhů se počítá indexem CC (coefficient community)
CC = 200.Sc /(Sa +S b)
kde Sc je počet potravních složek společných oběma srovnávaným souborům a a b; Sa a S b je počet potravních složek souboru a a b (Westoby et al. 1976)
Pro zhodnocení překrývání potravních nik jednotlivých druhů používáme index C (Zaret a Rand 1971)
C = 2.åxi . yi /(åxi 2 + åyi2)
Kde xi a yi jsou hodnoty objemu potravních složek (%v) určitého druhu x a y.
Preference určitých rostlinných druhů v potravě je vyjádřena výběrovým indexem (Ivlev´s index)
Ei = (ri - n i )/(ri + n i )
kde ri = procento druhu i v potravě; n i = procento druhu i v prostředí (Krebs 1989).
Botanické složení potravy (přítomnost různých potravních složek jako jsou trávy, listnaté dřeviny a semena) může být dána také do vztahu ke kvalitě potravy (chemické analýze vzorku z bachoru nebo trusu, metabolizovatelné energii). Pak můžeme porovnávat kvalitu potravy mezi sezonami (Heroldová et al. 2007), mezi druhy i vegetačními zónami (Kamler a Homolka 2005). Používání těchto chemických metod má v potravní ekologii budoucnost.
Kopytníci, zvláště někteří, si při pastvě „vybírají“ a tak často určitý druh rostliny konzumují, ale jiný opomíjejí. Výsledkem jsou podstatné změny ve složení i množství různých složek vegetace, které potom ovlivní celkovou druhovou skladbu i diverzitu vegetace (e.g. Hill, 1985; Putman, 1986, 1994; Putman et al., 1989; Pettyand Avery, 1990; Feber et al., 2001; Fuller, 2001; Flowerdew and Ellwood, 2001; Suominen and Danell, 2006). Bylo prokázáno, že důsledky této selektivity pak dopadají na celé společenstvo živočichů, zvláště hmyzu, ptáků i drobných savců včetně predátorů, kteří jsou na těchto druzích potravně závislí (Hirons, 1984; Hill, 1985; Putman, 1986, 1994).