5. Slovník pojmů

ABUNDANCE

(hustota populace, denzita, početnost) - počet jedinců dané populace přepočtený na jednotku plochy (ha, km2) nebo objemu (litr, m3). Relativní abundance se někdy používá pro srovnání různých populací, kde není nutné znát absolutní čísla. Relativní abundance je tedy často vyjádřena například počtem jedinců chycených v pasti nebo pozorovaných na daném transektu, množstvím trusu zvířat na jednotku plochy, mírou poškození ekosystému životními projevy zvířat, atd.

 

AKČNÍ PROSTOR

celkové území, které obývá jedinec, pár nebo větší sociální jednotka během svého života

 

DENNÍ DEFEKAČNÍ DÁVKA

množství trusu od jednoho jedince za jeden den

 

DOBA EXPOZICE TRUSU

počet dnů, po které byl trus na ploše hromaděn (stáří trusu)

 

DOMOVSKÝ OKRSEK

dílčí území akčního prostoru, v kterém se jednotlivci i skupiny pravidelně zdržují, ale toto území není na rozdíl od teritoria obhajováno

 

FERTILITA

(plodnost) - vyjadřuje počet potomků na jednu samici

 

FOTOPAST

přístroj spojující funkce digitálního fotoaparátu či kamery a pohybového čidla, sloužící k pořizování záznamu volně žijících živočichů

 

HODINKY S LUMINESCENČNÍMI RUČIČKAMI

hodinky se světélkujícími ručičkami ve tmě, umožňují odečet času bez nutnosti přisvícení světlem, které by mohlo rušit zvěř, tuto funkci využívají např. hodinky WENGER COMMAN DO BLACK 70175

 

IMPAKT BÝLOŽRAVCŮ NA VEGETACI

způsob a míra poškození vegetace potravním chováním volně žijících býložravých zvířat

 

LOUPÁNÍ

poškození kůry kmene či větví býložravou zvěří v době vegetace

 

METODIKA URČOVÁNÍ VĚKU ZVĚŘE

Metody posuzování věku spárkaté zvěře lze rozdělit na určování věku živé a ulovené či uhynulé. U zvěře živé se posuzuje tvar a zbarvení hlavy, síla a délka krku, výraz obličejové masky, linie hřbetu, celkový tvar těla, tvar běhů, vývoj parohů a rohů, a v neposlední řadě i chování daného kusu. U zvěře ulovené a uhynulé se volí metody dle analyzované části těla. Dle stupně vývoje a úbrusu chrupu lze použít Budenzovu metodu (opotřebení posledního sloupku 3. moláru), Biegrovu metodu (poměr krčků a výšek korunek řezáků, včetně úhlu řezáků s osou spodní čelisti), Eidmannovu metodu (ukládání náhradního dentinu v zubní dutině) nebo Mitchellovu metodu (ukládání zubního cementu mezi kořeny 4. premoláru). Určení věku zhaslé zvěře je možné provést také podle stupně osifikace lebečních švů, chrupavek a vaziva, pevnosti pánevní spony a velikosti těla. Trofej u parohaté zvěře nelze s ohledem na věk považovat za směrodatný znak. U muflonů se věk určuje dle délky toulců a počtu ročních vrubů (platí i pro kamzíky). U černé zvěře lze aplikovat mj. Biegrovu metodu (délka a obrusná plocha páráku), Brandtovu metodu (indexy dle průměru na kořeni páráku a průměru na hraně obrusné plochy), Dobovu metodu (postavení lícního hrbolu a třetího moláru) a určit věk bachyní dle Babičky (lokalizace největší šířky háků a šířky zubního kanálku). U zajíce se využívá např. stupeň osifikace epifýzy lokétní kosti či váhy oční čočky. U pernaté zvěře (bažant, koroptev) se sleduje hloubka Fabriciova váčku, délka a tvar ostruhy, délka klínu, vybarvení letek atp.

 

MIGRACE

Dvoucestné, hromadné a zpravidla periodické, směrované pohyby na větší vzdálenosti s návratem na původní místo nebo bez návratu. Pohyb jedinců mimo území obývané populací se nazývá emigrace, pohyb jedinců stejného druhu do tohoto území z okolí dovnitř plochy bývá nazýván imigrace. Soubor lokálních populací vyměňujících si jedince migrací se nazývá metapopulace.

 

MORTALITA

(úmrtnost) - počet uhynulých jedinců v dané populaci za jednotku času

 

NATALITA

(množivost) - počet narozených jedinců v dané populaci za jednotku času

 

OHRYZ

poškození kůry kmene či větví býložravou zvěří mimo dobu vegetace

 

OKUS

poškození letorostů, výhonů, pupenů či listů dřevin býložravou zvěří

 

POMĚR POHLAVÍ

(sex ratio, pohlavní index, sexilita) - poměr samčích a samičích jedinců u populací, které se rozmnožují pohlavně, v nichž jsou pohlaví oddělena a určena geneticky

 

POPULACE

Skupina jedinců stejného druhu žijících spolu na stejném místě ve stejném čase, kteří se vyznačují průměrnými vlastnostmi, jako je natalita a mortalita (Tkadlec 2008). Většina definicí populace je nějak vztažena k prostoru. Otázkou zůstává, jak přesně by měla být velikost prostoru v definici vymezena. V případě definování příliš malého prostoru může například docházet k významným změnám velikosti populace v důsledku pohybu jedinců (zvířat). V takovém případě se za obecně správné považuje vymezení takového prostoru, aby změny ve velikosti populace nebo hustotě byly vyvolávány především změnami v natalitě a mortalitě a nikoliv změnami v emigraci a imigraci. Zároveň je velmi důležité si uvědomit, že populaci tvoří soubor jedinců všech věkových kategorií – např. u bezobratlých (v jednom okamžiku mohou populaci konkrétního druhu hmyzu tvořit současně vajíčka, larvy různých instarů, kukly a dospělci).

 

SOCIÁLNÍ STRUKTURA

dělíme např. živočichy žijící solitérně, v koloniích, rodinách, rodinných skupinách, societách, atd. Seskupení mohou trvat celoročně nebo jen dočasně

 

TELEMETRIE

Technologie umožňující měření na dálku a dálkový, bezdrátový přenos dat. Využívaná k pozorování pohybu označených živočichů. V dnešní době nahrazována modernějšími GPS technologiemi.

 

TERITORIUM

Omezená oblast, která slouží jedinému majiteli – jednotlivci, páru či jiné sociální skupině – a kterou si tento majitel hájí proti cizím jednotlivcům či skupinám a aktivně jim zabraňuje ve vstupu.

 

TRANSEKT

linie (liniový tr.) či plocha (pruhový tr.) trvale nebo dočasně vyznačená v terénu, jež slouží ke sběru dat

 

ÚNOSNÉ POČETNÍ STAVY

jsou takové stavy, které dané prostředí unese a při zvyšování počtu jedinců by došlo k překročení stanovených mezí

 

VĚKOVÁ STRUKTURA

(aetilita) – dělení skupiny jedinců v populaci do věkových tříd, nejčastěji dle jejich rozmnožovací způsobilosti (prereproduktivní, reproduktivní a postreproduktivní věk)

ZPĚT NA OBSAH