Drobná zvěř v zemědělské krajině, význam, limitující faktory výskytu, možnosti zlepšování stavu
Drobná zvěř v minulosti patřila k pilířům české myslivosti a byla nedílnou součástí zemědělské krajiny. V důsledku změn provedených v krajině v minulém století (zcelování pozemků do bloků, nástup chemizace, používání mechanizace) došlo k razantnímu úbytku drobné zvěře v krajině a tento stav trvá i přes snahy o zlepšení na většině území až dodnes.
Význam drobné zvěře
-
přirozená součást agrárních ekosystémů
-
podílí se na redukci polních plevelů a jejich semen
-
podílí se na redukci hmyzích škůdců
-
podílí se na biologické ochraně polních plodin
-
součást potravního řetězce
-
zvyšování druhové biodiverzity
Limitující faktory výskytu
-
velké půdní bloky bez prvků krajinné zeleně
-
nedostatek ekostabilizačních krajinných prvků
-
nedostatek vody v krajině, snížení retence vody v krajině
-
nedostatek rozptýlené zeleně v krajině
-
snižování úrodnosti půdy
-
snižování druhové pestrosti pěstovaných plodin
-
nedostatek potravy v letních měsících po sklizni
-
malý počet stanovišť pro planě rostoucí druhy rostlin
-
nedostatek krytových a klidových možností
-
vysoký predační tlak
-
používání vysokorychlostní mechanizace při obhospodařování pozemků (vysečení hnízd, usmrcení zvěře v porostech)
-
vliv počasí a teplot v době kladení mláďat
-
částečná degenerace divokých chovů zejména bažanta vypouštěním uměle odchovaných jedinců
-
snižování dočasné a trvalé vegetace v krajině
-
dostatečný počet jedinců v dané lokalitě a populaci
-
vysoká příbuznost jedinců a s tím spojené projevy (nízká životaschopnost mláďat)
-
aplikace průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin
-
antropogenní faktory
-
turistika
-
doprava
-
fragmentace krajiny
Možnosti zlepšování současného stavu
Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013
-
zlepšování životního prostředí a krajiny
-
posílení biologické rozmanitosti
-
zachování systému zemědělství a lesnictví s vysokou biologickou hodnotou
-
realizace biopásů v rámci agroenvironmentálních opatření
Tvorba biopásů
Hospodaření na orné půdě s využitím moderních technologií a strojů např. širokozáběrové techniky způsobilo odstranění remízů a mezí, které by bránili využití těchto technologií. Použité přípravky na ochranu rostlin efektivně hubí škůdce těchto polních plodin a plevelné rostliny. Při sklizních se často pro urychlení využívá desikantů, které sklizeň výrazně urychlují. Zvěř žijící na těchto lokalitách přijde ve velice krátkém období o potravní zdroje, vodu, kryt apod. Dochází velmi často k úhynům a migraci za potravou. Za účelem zlepšení podmínek pro život v agrární krajině jsou podporována opatření směřující k napodobení původních příznivých podmínek prostřednictvím biopásů.
Význam biopásů
-
poskytují zvěři jadrné a objemové krmivo v průběhu celého roku
-
zvyšují úživnost v honitbě
-
zvyšují druhou biodiverzitu pěstovaných plodin v krajině
-
zajišťují prostor pro hnízdění, klidové a krytové podmínky zvěře
Využití dotačních příspěvků ze státního rozpočtu na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření
-
založení nebo údržba zvěřních políček pro drobnou zvěř max. 0,5 ha na 100 ha honitby, přičemž minimální výměra zakládaného zvěřního políčka je 0,1 ha a maximální 1 ha.
-
zřizování napajedel pro zvěř v maximálním počtu 1 ks na 100 ha honitby
Políčka pro drobnou zvěř
-
nejlépe se osvědčily směsky např. (oves, hrách, peluška, bob, kukuřice) a dužnatá krmiva (např. kapusta) v kombinaci s travními druhy a jetelovinami např. jílkem
-
důležitá je předseťová příprava půdy a setí za využití přesných secích strojů
Budování trvalých a dočasných remízů
-
trvalé remízy slouží především drobné zvěři, jako ukryt a plocha k nerušené reprodukci
-
trvalé remízky lze, po dohodě s vlastníky pozemku, vysazovat na lokalitách, kde je problematické konvenční zemědělské hospodaření
-
v oblastech, kde jsou zachovány remízy, je vhodné jejich stav zhodnotit a popřípadě remíz, který nevyhovuje krytovými, hnízdními ani potravními možnostmi upravit např. jeho druhové složení, věkovou skladbu či rozšířit jeho plochu
-
remízy by měli být tvořeny plodonosnými dřevinami, členěnými na patro keřové a patro stromové, ze stromů jsou vhodné dub letní, dub zimní, jeřáb ptačí, hloh, javor babyka, jabloň lesní, hrušeň plánička, třešeň ptačí, habr obecný apod., součástí remízu by měli být i jehličnaté stromy např. borovice či smrku ztepilého
-
patro by mělo být tvořené např. z trnky obecné, brslenu evropského, růže šípkové, střemchy hroznovité, janovce metlatého, ptačího zobu, maliníků, ostružiníků apod.
-
tam, kde není možné vytvořit trvalý remíz, lze vytvořit dočasný remíz např. z porostu topinambur, porostu kukuřice nebo slunečnice
Úprava trvalých travních porostů
-
zvyšování druhové pestrosti přísevem popř. přesevem vhodnými druhy trav a bylin
-
likvidace agresivních plevelů mechanicky nebo chemickou cestou (bodová aplikace herbicidů)
-
možnost sklizně těchto porostů na seno
Tvorba územních systémů ekologické stability
-
územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu
-
budování biokoridorů a biocenter, remízů, remízků, skupin a v neposlední řadě soliter které umožňují přirozenou migraci zvěře v krajině a zlepšují krytové a klidové podmínky pro zvěř